Vždy si před pěstováním veškeré dotazy přečtěte, abyste opravdu nežili jen v domnění některých pěstitelů (drzých prodejců), že topoly rostou samostatně, úplně všude a bez práce. Samozřejmě budeme jen rádi, pokud nám zašlete další otázky, které byste tu rádi viděli zodpovězené.

1. Jaký je rozdíl mezi řízkem a sazenicí (kořenáčem)

Rozdíl mezi řízkem a sazenicí spočívá v tom, že řízek je „cca 20 cm dlouhý klacík“ který se zapíchne do země a zapustí kořeny, kdežto sazenice má již kořenový bal. Řízky jsou levnější a méně pracné na výsadbu než sazenice, proto se sazenice používají nejčastěji na doplnění výsadby nevzešlých řízků nebo ztrát při obdělávání. Sazenice je možné díky kořenovému balu vysazovat během roku (nutné kvalitně vysadit a nejlépe zalít aby došlo k dobrému uchycení), kdežto řízky se vysazují pouze na začátku jara případně v zimě na výsušných stanovištích s lehkými půdami.  Důležité upozornění k sazenicím. Sazenice by neměli být vysazovány později než cca 3 měsíce od založení. Dojde potom k velkému zapletení kořenů a následné stagnaci po výsadbě (sazenice 1-2 roky téměř stojí a nerostou). Podzimní výsadbu sazenic, které byly založeny na jaře, rozhodně nedoporučuji, jelikož jsou již přestárlé a hodně zapletené a prostě Vám neporostou tak, jak mají.

 

2. Proč jsou lepší řízky ručně stříhané (řezané) každý zvlášť  než řezané po spoustě prutů naráz?

Při této ruční práci je zachována vhodná vzdálenost „startovacího pupenu“ od kraje (čepu) řízku. Většina řízků v ČR je již řezána a to většinou několik prutů naráz a tím pádem dochází k přeřezání pupenů nebo naopak jsou pupeny hodně vzdálené od konce. Výsadba takových řízků je zdlouhavější, jelikož je nutné kontrolovat pupeny a umisťovat je tak aby byli v úrovni země. Je nutné sledovat, kde je zdravý celý pupen a to je na úkor množství vysázených řízků a nebo pak roste více výhonů, jelikož vyroste i přeřezaný pupen ale nemá na začátku terminál – „špičku“

Na internetu je spousta článků, že řízky řezané naráz jsou srovnatelné s těmi, co jsou po jednom. Nejčastěji je uváděn důvod, že přeříznutý pupen nevadí a že řízky mají spoustu tzv. „skrytých spících“ pupenů. To je sice pravda, ale už není uvedeno, že z těchto pupenů vyroste nový prýt oproti klasickému pupenu později a to je zase na úkor rychlosti růstu a konkurence buřeni.

3. Je lepší vysázet řízky nebo sazenice (kořenáče)

Na otázku, co je lepší vysázet, není jednoznačná odpověď. Pokud na jaře vysázíte řízky a dáte si u výsadby záležet (kvalitně připravená půda, dobře „přimáčknutý“ řízek v půdě), tak rozdíl jak v ujímavosti, tak ve velikosti a rychlosti vzrůstu na konci daného roku není oproti sazenici v podstatě žádný. Proto se sazenice nejčastěji používají pouze jako doplnění nevzešlé sadby a to co nejdříve od jejich (sazenic) založení (později zapletení viz otázka 1), jelikož i z ekonomického hlediska jsou dražší a pracnější na výsadbu oproti řízkům (kvalitně vysadit a také nejlépe zalít po výsadbě). Samozřejmě volba sadebního materiálu vždy záleží na Vás.

4. Kdy se vysazují řízky a kdy sazenice?

Řízky se vysazují nejčastěji začátkem jara, jakmile se teploty drží kolem 5°C a půda je rozmrzlá. Nejčastěji to je konec března, duben až začátek května. Také je možnost vysazovat řízky v zimě a to v prosinci a lednu. Tato výsadba se používá pouze na místech, kde jsou velmi lehké a vysychavé půdy a byl by tam problém s jarní vláhou. Rozhodně nelze vysazovat v zimě do půd středně těžkých a těžkých, jelikož by střídáním mrazu a rozmrzání půdy došlo k uvolnění a doslova vytažení řízku z půdy.

Sazenice se mohou vysazovat dále v průběhu roku (ne ale později, než 3 měsíce od založení). Nejčastěji se vysazují do nevzešlé výsadby řízků koncem května až začátkem června. Nedoporučujeme nechat sazenice déle z důvodů zapletení kořenů a stagnace viz. otázka 1.

5. Proč je „nutné“ a dobré mít zakoupenou sadbu s příslušným dokladem (rostlinolékařským pasem)?

Výhod je hned několik. Pokud koupíte sadbu s pasem, tak máte zaručenou sadbu bez patogenů, jelikož matečné porosty musí být pod pravidelnou lékařskou kontrolou. Dále máte daleko jednoduší žádání o povolení výsadby ve velkém měřítku a podání žádosti o dotace. Při nákupu sazenic máte také zkontrolovaný substrát, ve kterém sazenice rostou. Vždy se zeptejte na certifikáty ze Státní rostlinolékařské správy (SRS) a samozřejmě registraci u Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (UKZUZ). My obě tyto registrace vlastníme. K nahlédnutí jsou v sekci O nás a dále Registrace a kontroly

6. Nepřipravit nebo připravit půdu na výsadbu a jak ji připravit, jaký je v tom rozdíl?

Rozhodně připravit ale volba přípravy záleží na každém pěstiteli. Příprava půdy je jeden z hlavních a velice důležitých faktorů produkce. Pokud půdu pro výsadbu nepřipravíte, sice na počátku ušetříte finanční prostředky, ale výsledek nebude dokonale uspokojivý až téměř žádný a výnosnost nebude rozhodně vysoká. Řízky budou v prvním roce bojovat o přežití (velké ztráty) a v druhém roce ještě stále střádat (to co Vám přežije). Vhodné je půdu jednoznačně připravit a to hlubokou orbou nejlépe v kombinaci s dlátováním a následným urovnáním (brány nebo smyk). Řízky se daleko lépe ujmou a lépe zakoření. Nebudou bojovat s tvrdou půdou a velkým množstvím konkurenční plevele v případě nepřipravené půdy. Vlastní poznatky mezi připravenou a nepřipravenou půdou jsou asi takové: Rozdíl v prvním roce pěstování na připravené půdě a nepřipravené je až 300 % !!! Proto je vhodné na začátku (jednoznačně nejlépe podzim předešlého roku) pěstování půdu dobře připravit a vložená investice se Vám několikanásobně vrátí v podobě razantního přírůstu. Cena orby a následného urovnání (brány nebo smyk) půdy na 1 ha je cca kolem 3000 - 5000 Kč, což vzhledem k hmotě, která díky přípravě půdy naroste, je zanedbatelná částka. Také si tím můžete zkrátit délku prvního obmýtí, protože Vám topol vyroste rychleji – není „brzděn“ v prvním roce. Pokud je pozemek před orbou silně zaplevelen, je určitě žádoucí použít alespoň 3-4 týdny před orbou totální herbicid na zničení plevele. U velmi silně zaplevelených pozemků nebo případně výsadby na TTP je vhodné použít totální herbicid, nechat jej zapůsobit následně provést lehkou podmítku tak, aby se narušila semenná banka (semena, která vypadala, ale ještě nenaklíčila, tak aby vyrostla) a po té opět použít totální herbicid. Rozhodně ale nepoužívat herbicid v době metání trav (srpen). Účinnost postřiku by byla velmi nízká.

7. Jak jsou velké po 5-ti letech?

Sazenice i řízky dosahují po pětiletém kvalitním pěstování výšky průměrně 10-15 m a průměru na pařezu kolem 10-16 cm (okraje porostu silnější, uvnitř slabší). Na jednom ha je možné vypěstovat cca 200 - 500 m³ polenového dříví nebo štěpkováním dosáhnout až 120 t štěpky v sušině z ha (cca 220 t čerstvé - vlhké štěpky). Samozřejmostí je dodržení veškerých postupů (příprava půdy, kvalita sadby a výsadby, údržba).

8. Jaká je doba životnosti plantáže?

Doba životnosti plantáže je 25-35 roků v závislosti na době obmýtí. Pokud budeme volit dobu sklizně po 5-ti letech, je doporučeno na průměrných půdách 5x sklízet, na půdách živnějších můžeme až 6x. Pokud cyklus pěstování zvolíme jiný, změní se dle něj délka životnosti plantáže. Je doporučeno 5-6 cyklů. Pak už je výmladnost malá a kořeny tzv. „strhané“

9. Jaký spon a kolik kusů se dává na 1 ha?

Pro optimální využití půdy a výnos plantáže je vhodný počet 10 000 ks na ha. Spon by byl nejvhodnější 1 x 1 m ale to většinou vzhledem k mechanizaci není možné. Spon upravíme dle naší mechanizace a způsobu obdělávání tak, abychom zachovali počet 10 000 ha. Např. 0,5 m v řádku a řádky 2 m od sebe. Další možnosti jsou 0,6 m x 1,8 m, 0,7 m x 1,6 m; 0,8 m x 1,4 m; 0,9 m x 1,2 m. Není vhodné dávat topoly dále než 2 m meziřadí od sebe – popsáno níže.

V případě velké mechanizace je možné v krajním případě použít dvouřádky, které budou například 70 x 70 x 70 cm a mezi těmito dvouřádky široký prostor pro mechanizaci. Vždy ale zachovat cca 10 000 ks/ha. Toto ale nedoporučujeme, jelikož topoly větší meziřadí, než 2 m nedokáží dokonale zatáhnou – koruny nejsou v dokonalém zápoji a pořád bude velmi podrůstat buřeň. Také je velký problém s údržbou mezery ve dvouřádku.

To stejné platí pro výsadbu na palivové dříví, pokud bychom dali jedince v menším počtu na plochu a dále od sebe (tak jak to někteří prodejci radí), tak půjdou více do větví a budeme mít málo dřeva v kmenech. Pokud jich je 10 000 ks/ha tak se snaží táhnout za světlem a máme „krásné“ dlouhé kmeny a menší množství hmoty ve větvích a korunách. Nehledě na to, že po sklizni vyroste obrovské množství výhonů (které konkurencí nezaniknout) a bude to spíše polokeř, protože bude mít dostatek světla a efekt polen bude stracen.

10. Jak velkou plochu potřebuji na vytápění rodinného domu?

Plocha pro vytápění rodinného domu je individuální dle velikosti domu. Je to zpravidla od 0,4 ha až 1 ha. Na jednom hektaru je možné vypěstovat po 5-ti letech cca 200 - 500 m3 polenového dřeva. Když budeme uvažovat, že na vytápění domu potřebujeme např.: 30 m3 na rok, tak nám stačí 0,5 – 0,8 ha, který si rozdělíme na 5 částí a vždy sklidíme 1/5 plochy každý rok (při 5-ti letém cyklu) a mezi tím nám už roste předchozí rok smýcena část. Další rok vezmeme následující pětinu a tak to jde stále dokola. Také doporučím tuto plochu vysázet na 5x popřípadě obrok. Vždy počítejte, že dřevo je měkké – tak mějte rezervu (přirovnání ke smrku nebo borovici) a samozřejmě je nutné mít kvalitní dřevozplynující kotel, ne kotel na uhlí nebo koks, tam budete stále přikládat (i normální dřevo z lesa). V takovém případě  je lepší vůbec nezačínat topit v takovém kotli topolem.

Dřevo potřebuje k dokonalému vyhoření daleko více vzduchu (až 8x) než uhlí a to v kotlích, které jsou na uhlí nebo koks ale i v univerzálních kotlích, nikdy nedosáhnete. Dřevo tím pádem dokonale nevyhoří – nevyužijete jeho veškerý potenciál a máte velkou spotřebu. Nehledě na to, že musíte přikládat až 10x za den. Také, ač to spousta lidí neví, tak v podstatě to škodlivé, co je ve dřevě, si vypouštíte komínem kolem svého domu. (a to by se spousta lidí divila, co je ve dřevě za látky) Musíte brát v potaz, že veškeré dřevo ať už rychle rostoucí dřeviny nebo dřevo v lese do sebe váže při růstu různé chemické látky ať už ze vzduchu nebo z půdy a tyto látky právě potřebují velké teploty k dokonalému vyhoření – spálení.

11. Jdou na rychle rostoucí topoly nějací škůdci nebo zvěř a jaká je ochrana?

Klon Max-4 (J-105) je poměrně hodně odolným klonem proti veškerým škůdcům. Ale i přesto se na něm nějací škůdci vyskytují.

Nejčastěji se na tomto topolu vyskytuje Mandelinka topolová. Vzhledem k rychlosti růstu a době, kdy se mandelinka na tomto topolu vyskytuje, je to zanedbatelný škůdce. V ČR není známo, že by mandelinka nějakým výraznějším způsobem poškodila topolovou plantáž.

Dalšími škůdci je houbové onemocnění a to Rez topolová, která téměř každý rok na topolích žije. Opět nepůsobí výrazné škody, ale může díky této rzi opadnout dříve listí.

Jedním z posledních častých škůdců, který se vyskytuje na těchto topolích jsou mšice, ale opět nepůsobí významné škody. Další škůdci vzhledem k jejich výskytu u těchto topolů jsou prozatím naprosto zanedbatelní. Pokud byste chtěli i přesto topoly bez mandelinky a mšic, stačí použít nějaký běžný insekticid.

Další kapitolou je zvěř. Na okus topoly klonu Max-4 (J-105) netrpí nebo jen na začátku (kdy to je pro zvěř novinka) je třeba několik kusů zkouslých (na ochutnávku) ale nesežraných, jelikož jim to nechutná. Dále je pak možné tzv. vytloukání srnců a vysoké, když jim rostou parůžky. Na to topoly trpí, když jich je menší množství třeba někde u lesa nebo v místě, kde se zvěř schází, protože jim to lidově řečeno pasuje přímo mezi parůžky na „otírání - vytloukání“. Jak tomu zabránit? Mezi topoly rozházet jednou za čas nejlépe psí chlupy nebo také lidské vlasy nebo staré upocené tričko. Psí nebo lidský zápach zvěř odradí. (efekt je ale krátkodobý) Vytloukání je v prvním, maximálně druhém roce růstu topolů, jelikož pak už jsou topoly vzrostlé a nevejdou se zvěři mezi parůžky.

 

12. Jak zpracovat - sklidit vzrostlou plantáž?

Jsou dva způsoby sklizně – jednofázová sklizeň a dvoufázová sklizeň

Jednofázová sklizeň znamená, že během jednoho procesu se jedinec uřízne, seštěpkuje a rovnou naloží na dopravní prostředek – traktor s vlekem viz sklízení řezačkou níže.

Dvoufázová sklizeň je, že se jedinci pokácí, odvezou na „hromadu“ a tam se s nimi dále manipuluje buď ihned, nebo až proschnou. Toto je zatím u nás v ČR nejrozšířenější způsob z hlediska malých samospotřebitelských ploch.

Nejčastěji se tedy prozatím v ČR uplatňuje ruční sklízení pomocí motorové pily a poté se buď celý jedinci štěpkují nebo se použijí kmeny na palivové dříví. V případě palivového dříví můžete zbylé větve poštěpkovat nebo je spálit (pokud samozřejmě nenajdete podstatně lepší využití – prodej). Dřevo rychle rostoucích topolů vysychá na optimální vlhkost za cca 9 -10 měsíců.

Nejideálnější je sklízet v době mrazů, kdy je nejnižší obsah vody ve dřevě (prosinec-leden) nechat proschnout a následující podzim zpracovat a v zimě už můžete topit kvalitním vlastním dřevem nebo štěpkou

Další možností sklízení je použití řezaček, což je jednofázová sklizeň. Je to upravená řezačka na kukuřici ale s jiným adaptérem než na kukuřici a jiným počtem nožů v řezacím ústrojí. Tato řezačka sklidí přímo vzrostlou plantáž a rovnou ji poštěpkuje a „nafouká“ na vlečku traktoru (stejné, jako když se sklízí kukuřice na siláž, akorát se sklízí dřeviny). Podmínky pro sklízení řezačkou jsou, že jedinci nesmí mít na pařezu větší průměr než 15 cm a řádky musí být uzpůsobeny tak, aby při sklízení dalšího řádku nejela řezačka po pařezích. Nejbližší spon pro sklízení řezačkou je 2m x 0,5m. Cena je cca 8-10 000 Kč/ha + PHM a doprava na místo. Řezačka dokáže sklidit za hodinu od 0,5 ha až po 1,5 ha (záleží velmi na rychlosti odvozu štěpky a uzpůsobení plantáže)

13. Jaké jsou možnosti využití – prodeje materiálu ze vzrostlé plantáže?

Možností je hned několik. Nejčastěji je využití na palivo pro vlastní potřebu nebo pro následující prodej ať už štěpky nebo polenového dříví. Dále v České republice je možné prodávat štěpku energetickým společnostem nebo obchodníkům (zprostředkovatelů) se štěpkou, kteří vezmou i menší množství a dále ji expedují velkoodběratelům. Například společnost Sita cz, konkrétně pobočka Brno – centrální Kompostárna a jiní dle kraje.

14. Jaký vliv na půdu mají rychle rostoucí topoly? Neznehodnocují půdu?

Bohužel nejčastěji na internetu se objevují od tzv. „fanatických ochránců“ a zemědělců, kteří těží z levných nájmů názory, že tyto topoly znehodnocují půdu. Většinou ale tyto názory zastávají lidé, kteří o těchto topolech moc neví někdy spíše vůbec nic nebo to jsou už „extra ochranáři“, pro které vše, co je nepůvodní druh u nás, je špatné. (to bychom ale nesměli pěstovat půlku plodin a rostlin v ČR)

Pravda je taková, že rychle rostoucí topol naopak půdu dokáže dobře zregenerovat, jelikož díky kořenovému systému půdu rozruší a tím se zvednou zasakovací poměry a také díky vlásečnicovým kořenům, které mohou sahat až do 9-ti m dokáže z půdy vytáhnout splavené živiny, které jsou v nižších půdních horizontech. Potom díky opadu listí tyto živiny opět dostane do horního humusového horizontu. Dalším přínosem je, že na kořenech mohou žít další půdní organismy. Tyto topoly naopak revitalizují celý půdní profil a zvyšují přirozenou úrodnost půdy. Pro srovnání například se současným fenoménem kukuřicí do bioplynových stanic, kdy je z pole odvezeno naprosto vše kromě drobného množství kořenů a nadzemní množství hmoty je obrovské bez nějakého opadu listí a hloubce kořenění do cca 50-80 cm, tak asi úrodnost následného pole nebude ideální. A to se nebavíme o použité chemii během pěstování. Jestli tedy topol může škodit půdě, ať si už každý sám odpoví. Nehledě na půdoochrannou vlastnost před větrnou a vodní erozí.

15. Co se sklizenou plantáží?

Pokud plantáž sklidíme, tak nám pařezy opět obrazí a vyroste nám znovu energetický materiál, který znovu použijeme. Je vhodné po tomto „znovuobražení“ nechat jeden, maximálně dva výhony. Takto to je možné opakovat 5-6 krát. Pokud bychom už dosáhly těchto 5-6 cyklů obmýtí, tak plantáž je vhodné zrušit a půdu nechat odpočinout. Ideální je zaset například hořčici, či nějakou jinou meziplodinu, která po zaorání dodá půdě opět další množství živin. Rok po té je možné plantáž opět vysadit nebo použít pole na jiné plodiny.

Pařezy se nejčastěji klučí nebo frézují jednořádkovou frézou. Vzhledem k měkkému dřevu a křehkým kořenům, tato práce není tak náročná, jako například klučení pařezů ovocných stromů. Likvidace frézou je například tady: http://www.youtube.com/watch?v=ZZeePfExuFU Po zadání podobných názvů Vám vyjede spousta odkazů.

16. Je nutné plantáž nějak přihnojovat nebo zavlažovat?

Z vlastních zkušeností pěstování rychle rostoucích dřevin žádné přihnojování prozatím nebylo nutné. Tento topol, pokud nemá živiny tak „spustí“ kořeny až do 9-ti m a živiny si „vytáhne“. Stejné to je i se zavlažováním. Pokud by bylo extrémní sucho, tak může nastat žloutnutí listů a částečný opad. Při prvním větším dešti topoly opět pokračují v růstu a i barva olistění se opět vrátí. Pokud by opravdu chtěl přihnojovat tak může běžným chlévským hnojem nebo průmyslovými hnojivy jako je třeba NPK. O dávkování je vhodné se vždy předem poradit.

17. Jaká je výhřevnost a jak dlouho je nutné je sušit?

Výhřevnost dřeva z rychle rostoucích topolů při optimální vlhkosti je srovnatelná nebo vyšší než hnědé uhlí. V číslech to je cca 14-19 MJ/kg (hnědé uhlí 14,5-16,5 MJ/kg, lesní štěpka 12-14 MJ/kg). Optimální vlhkosti lze dosáhnout při sušení na kryté ploše již po 9-10 měsících, kdy se nám vlhkost dostane na cca 20-30 %, což u tohoto dřeva je optimální pro hoření. Nižší vlhkost už pak má za následek výbušnější charakter hoření, lidově řečeno je to „hukot“. Běžné dřevo je nutné pro dosažení optimální vlhkosti sušit alespoň 2-3 roky. Dříví z rychle rostoucích topolů by se na otevřené nekryté ploše nemělo skladovat déle než 3-5 měsíců, zbytečně se z něj vytrácí energie. Pod přístřeškem nebo plachtou skladovací doba není omezená.

18. Kolik naroste dřeva na 1 ha za 5 let?

Na jednom ha za 5 let je možné při optimálních podmínkách (pravidelná údržba a dobře založená plantáž) vypěstovat cca 200 - 500 m3 polenového dřeva nebo až 220 t čerstvé štěpky (cca 100-120 sušiny). Vždy samozřejmě záleží na kvalitě sadby, přípravě pole a následné údržby. Jakmile je některý z těchto faktorů „ošizen“ nelze čekat vysoké výnosy a razantně klesají.

19. Je nutné povolení na výsadbu rychle rostoucích topolů, nějaké členění nebo opláštění?

V ČR je tato otázka hodně zneužívána (pěstitelé chtějí prodat a víc je nezajímá), někdo udává, že povolení nutné je, někdo zase že není, další pak že při velikosti plantáže nad 0,5 ha. Pokud bychom šli trochu do legislativy, a to konkrétně do zákona o ochraně přírody a krajiny č. 114/1992 Sb., tak na každý nepůvodní druh, který by měl být vysázen v našich končinách do volné přírody, musí mít souhlas orgánu ochrany přírody.

Praxe je taková, že většina lidí toto povolení neřeší, jelikož v ČR zatím není jasná metodika na posuzování vydávání povolení a taktéž úředníci na úřadech o rychle rostoucích topolech vědí často poměrně málo a dělají zbytečné problémy. Dále spousta prodejců ve snaze prodat, uvádí, že povolení není potřeba. (povolení není nutné, jen pokud by výsadba byla na uzavřené oplocené zahradě, ne ve volné přírodě jako je například pole) Jelikož žádost o povolení (v podstatě projekt výsadby) není zase extra složitá, vždy doporučujeme si o povolení zažádat. Struktura žádosti (projektu) by měla být ve stručnosti asi taková: co budete pěstovat, kde to budete pěstovat, odkud máte řízky, jak budete pěstovat a jakou dobu, jak budete pak plantáž likvidovat. Nutností tady u tohoto projektu (žádosti) je uvedení faktu, že porosty nad 2 ha mají mít opláštění původní (domácí) dřevinou (topol černý, líska, vrby nebo jiné původní druhy) a porosty nad 5 ha je nutné ještě rozčlenit a také opláštit opět původní dřevinou. Ve své podstatě se jedná o to, že kolem Vaší plantáže případně skrze ni nasázíte řádek až dva původní dřeviny. V ČR jsou bohužel případy, že závistivý soused udal dobrého kamaráda, protože měl palivové dříví a on ne. Takže doporučuji vždy zažádat o souhlas a mít „klidné spaní“. Také můžete využít možnosti a povolení Vám můžeme pomoci zajistit.

20. Potřebuji k pěstování rychle rostoucích topolů živnostenský list? Vím, že je potřeba k žádosti o dotaci, ale je to potřeba i k pěstování?

Záleží, co zamýšlíte s vypěstovanými jedinci, pokud prodej a samozřejmě „legální“ cestou, tak živnostenský list ano, tak jako na jakékoli jiné podnikání, ale pokud pro vlastní potřebu (topení), tak není nutné mít živnostenský list, ale není pak možné žádat o klasické zemědělské dotace jako zemědělec na pěstování rychle rostoucích topolů (SAPS v roce 2013 cca 6 000 kč/rok/ha). Pro tyto dotace je nutné být zaregistrován jako zemědělský podnikatel a mít plochu (i součet menších) minimálně 1ha a více a tyto plochy musejí být zaregistrované v LPIS.

21. Je možné sázet topoly z důvodů obavy z eroze i na svahovité terény, kde v současné době jsou na těchto pozemcích pěstovány běžné zemědělské plodiny - obiloviny, řepka atd.

Vzhledem k tomu, že již na pozemcích jsou pěstované běžné plodiny, které v žádném případě nemají takovou přípravu půdy a hluboké kořeny jako topol, tak bych se toho určitě nebál. Navíc když budete dávat řádky dále od sebe a v řádku jedince blíž a pokud dáte samozřejmě orientaci řádků po vrstevnici, nemělo by k žádné erozi dojít a navíc díky růstu topolů bude daleko lépe voda zasakovat, jelikož se poměrně dobře obnoví půdní profil. Pokud budou dodrženy všechny kroky přípravy (hlavně hluboká orba) voda bude rychle zasakovat a navíc pokud budete meziřadí plečkovat (případně rotavátorovat), tak povrch bude dobře nakypřený a zasakování bude zase o to rychlejší. (to u mírnějších svahů). Navíc podmínka úplně beztravnatého porostu není povinná, pokud budete pěstovat na dřevo, můžete meziřadí sekat (to využít u více svažitých terénů) a v druhém a dalších letech již není nutné, jelikož je už pod porostem tma.

22. V případě, že uvažuji o výsadbě příští rok na jaře, kdy si musím objednat sadbu?

Objednání sadby samozřejmě co nejdříve a nejpozději koncem roku, jelikož prodáváme kvalitní ručně stříhanou sadbu a té je poměrně málo. Většinou během 14 dní po spuštění objednávek je vše zamluvené a nejčastěji spokojenými J zákazníky z předchozích let. V ČR je většina sadby již řezána a u toho dochází (jelikož se řeže více prýtů naráz) k častému přeřezání pupenů anebo naopak jsou pupeny daleko od konce řízků. Viz bod. 2

23. Je pravda, že k získání živnostenského oprávnění pro zemědělskou výrobu (pěstování topolů) již není potřeba žádná speciální kvalifikace/vzdělání?

Jelikož živnostenské oprávnění Poskytování služeb pro zemědělství, zahradnictví, rybníkářství, lesnictví a myslivost spadá do živnosti volné, není třeba přímé vzdělání ale na druhou stranu pokud chcete pěstovat kvalitně, je dobré si zjistit spoustu informací minimálně od člověka, který má vzdělání alespoň v podobném oboru. Tyto rady jsem schopen poskytnout, jelikož jsem absolventem Mendelovy univerzity v Brně a pěstováním topolů se zabývám od roku 2008. Dále zemědělství nebo podobný obor zemědělství není uveden ani v živnosti vázané, koncesované ani řemeslné, čili spadá pouze do volné a tím pádem není nutné přímé vzdělání.

24. V případě, že se rozhodnu pěstovat rychle rostoucí topoly je možné v rámci objednávky nebo přebrání řízků, provést ještě osobní konzultaci pro získání více informací (abych nedělal nějaké zbytečné chyby)?

Samozřejmě je možné konzultaci provést. Stačí se pouze ozvat telefonicky a domluvit předem kvůli časové vytíženosti, jinak v tom není vůbec žádný problém a můžete, i když byste ještě ani neobjednávali řízky, pouze o výsadbě uvažoval. Můžete se v rámci návštěvy podívat na plochy a přírůstky, údržbu atd. Budu se na Vás těšit. Vše je samozřejmě zdarma pouze po telefonické domluvě na čase a termínu.

25. Kolik řízků je možné získat z 1 matečnice?

Z jedné matečnice při zastřižení je při první sklizni možné získat od 5-ti až po 15 ks řízků a v druhém a dalších cyklech sklizně cca 15 - 40 ks. Důležitá faktor je kvalita řízků na výsadbu matečnic, údržba plochy a také živnost stanoviště. Řízky je možné dělat pouze z jednoletých výhonů které jsou na minimálně dvouleté podnoži. Rozhodně ne, jak se bohužel v ČR často děje, z větví.

26. Když zasadím matečnice, tak příští rok z ní získám řízky. Ale mohu pak v následujícím roce z dané matečnice opět používat řízky nebo ji už musím nechat dál růst a pořídit nové matečnice. V případě, že z prvotní matečnice budu získávat rok co rok řízky, kolik let ji takto mohu využívat?

Aby byli řízky kvalitní, tak je nutné první stříhání vyhodit a až v dalším roce teprve sázet z nových prýtů. První rok má tento topol málo dělivých pletiv. Dále také, když budete sázet „děti dětí“, tak degeneruje. Pří 6-7generaci je sadba téměř odpadem. My máme 3 a 4 generaci. Bohužel v ČR se takto každý snaží ušetřit ale na nepravém místě. Když si vezmete, že ve štěpce je zisk cca 20 - 25 000 ha/rok, tak na ty stejné peníze Vás přijdou řízky a nebudete s tím mít práci a zdržení jeden rok a bude mít zachovanou kvalitu sadby. Dále je také nutné brát v potaz, že byste se musel registrovat u ÚKZUZ (dříve SRS) na pravidelné kontroly, jelikož už budete produkovat sadební materiál a ten musí být pod dohledem, aby se nešířili případné choroby. Matečnice je možné využívat opakovaně cca 10-15 krát, po té je doporučené i vzhledem k jejich velikosti vytrhání nebo pofrézování a vysázení nové matečné plantáže.

 

27. Jak je nejlépe vysázet plantáž. Kolik stojí kvalitní ruční výsadba a kolik zvládne sazeč vysázet.

Jsou dva úhly pohledu, jeden kvalita a druhý cena. Pokud chcete mít kvalitu a vysokou ujímavost řízků, tak (v obou případech je samozřejmostí dobrá příprava půdy a kvalitní sadba, což je problém u nás v ČR) jednoznačně nejkvalitnější je ruční výsadba, která je ovšem drahá. Většina strojů, které jsou v ČR, tak buďto řízky nedokáží dokonale umístit do země z důvodů různého průměru řízků anebo je poškodí, případně zlomí a tím ztrácíte poměrně dost jedinců na ha a také přesnost umístění pupenů zároveň s povrchem země je velmi malá.

Když budou řízky sázeny strojně nebo nekvalitně ručně (uspěchané a řízky pak také poškozené), tak ujímavost je cca 80 % ale při kvalitní výsadbě je úspěšnost 90-95%. Pokud vezmeme v úvahu, že výtěžnost je po 5-ti letech je cca 200 tun čerstvé štěpky, tak 15% rozdílu ujímavosti je 30 tun a cena za tunu čerstvé štěpky je cca 500 kč, což je 15 tisíc. Takže i když by měla kvalitní výsadba stát více peněz, tak se to i přesto vrátí. Nehledě na sklizně v dalších cyklech.

Dobrý ale opravdu dobrý a fyzicky zdatný sazeč zvládne v průměru celé výsadby za hodinu nasázet cca 80-100 ks/hod, tak aby to bylo opravdu kvalitně. Na internetu jsou sice čísla 2000 ks/den/osoba ale pak to je takové, o čem píší o pár řádků nahoře. Cena kvalitní ruční výsadby se pohybuje od 1,3 Kč – 2 Kč/ks aby opravdu byla kvalita výsadby dodržená a pracovníci to lidově řečeno „neflákali“. Za tuto cenu i realizujeme výsadby tzv. na klíč. Nehodláme fungovat na trhu pouze 2-3 roky, tzv. se napakovat a poté zaniknout a pěstitelé sbohem ať máte plantáž, jakou máte.

28. Je možné sázet tyto topoly na louku, která je vedená jako trvalý travní porost (TTP)

Legislativa v ČR umožňuje výsadbu rychle rostoucích topolů a vrb pro energetické využití na TTP. Není nutné měnit využití tohoto území a měnit v katastru. Tyto dřeviny jsou brané díky krátkému cyklu obmýtí jako „zemědělské plodiny“. Samozřejmě opět jako v případě výsadby na ornou půdu je vhodné mít projekt a také souhlas s výsadbou příslušného orgánu ochrany přírody.